Politické události vedoucí k rozbití Československa

 


 

 

1938

 

20. února

V říšském sněmu A. Hitler označil ochranu práv Němců žijících v Rakousku a Československu za životní zájmy Německa a prohlásil, že je odhodlán „osvobodit 10 milionů Němců“ žijících v zahraničí. Premiér ČSR M. Hodža 4. března tento výrok ostře odsoudil.

 

8. února

V Ružomberku jednal Andrej Hlinka šéf Slovenské ludové strany s delegací Sudetendeutsche Partei o společném postupu.

 

12.-13. března

Anšlus Rakouska-připojení Rakouska k Třetí říši. Výrazně se tím oslabila obranyschopnost ČSR.

 

28. března

V Berlíně se konala porada A. Hitlera s K. Henleinem a K.H. Frankem. Hitler vyzval vedení Sudetendeutsche Partei, aby československé vládě kladlo nepřijatelné podmínky.

 

 

24. dubna

Na sjezdu Sudetendeutsche Partei v Karlových Varech vůdce strany Konrád Henlein vyhlásil osm požadavků: uznání úplné rovnoprávnosti německé národní skupiny s českým národem, vytvoření uzavřeného německého národního území s německou samosprávou, zákonnou ochranu všech Němců žijících v ČSR, úplnou svobodu přihlásit se k nacistické ideologii. Henlein dále vyhlásil že sudetoněmecká strana bude usilovat o připojení území obývaného německou většinou k Třetí říši.

 

7. května

Britský a francouzský velvyslanec v demarši žádali u ministra K. Krofty, aby bylo dosaženo dohody mezi čs. vládou a německou menšinou. Čs. vláda 13. května schválila rámcový návrh národnostního statutu, jehož hl. principy byly samospráva a proporcionalita.

 

30. května

A. Hitler vydal podrobné instrukce k možnému přepadení ČSR ( již dříve byl vypracován vojenský operační plán fall grünn).

 

3. srpna

Do ČSR přicestovala mise Lorda W. Runcimana, která se snažila působit jako prostředník mezi Sudetendeutsche Partei a vládou ČSR. V duchu politiky appeasementu (politiky usmiřování) tlačila na Hodžovu vládu k maximálním ústupkům Henleinově straně. Mise působila až do 16. záři 1938.

 

19. srpna

Slovenská ludová strana přednesla již třetí návrh autonomie. Ve funkci předsedy strany předsedal po smrti A. Hlinky Josef Tiso.

 

12.-13. záři

Henleinovci se pokusili po Hitlerově protičeskoslovenském projevu na sjezdu NSDAP v Norimberku o puč. Nepokoje byli státními orgány rychle potlačeny a vedoucí činitele Sudetendeutsche Partei v čele s Henleinem utekli do Německa. V pohraničí bylo vyhlášeno stanné právo, 16. září byla SdP rozpuštěna a na Henleina byl vydán zatykač.

 

19. září

Britská a francouzská vláda společně navrhla čs vládě, aby odstoupila území s více jak 50%  německého obyvatelstvu Hitlerovskému Německu. Hodžova vláda tento požadavek v zápětí odmítla.

 

22. září

Výbor na obranu republiky svolal veřejnou demonstraci. Před sněmovnou Nár. shromáždění přišlo čtvrt milionu lidí. Hodžova vláda podala demisi. Nahradila ji nová vláda gen. J. Syrového. V tento den se sešel A. Hitler s N. Chamberlainem v Bad Godesbergu; kromě odstoupení sudet požadoval splnění územních požadavků Polska a Maďarska.

 

23. září

Jako reakce na Hitlerovy požadavky z Bad Godesbergu vyhlásila vláda gen. J. Syrového všeobecnou mobilizaci.

 

29. září

Z iniciativy britské a americké diplomacie a z podnětu Mussolliniho se sešla v Mnichově konference evropských velmocí: Německa (A. Hitler), Itálie (B. Mussolini), Velké Británie (N. Chamberlain), Francie (E. Daladier). Hlavním bodem jednání byly německé územní požadavky vůči Československu. Po půlnoci 30. září byly požadavky hitlerovského Německa všemi účastníky konference plně akceptovány a stvrzeny závěrečným podpisem. Zástupci Československa nebyla k jednání přizváni. Vláda ČSR ještě tentýž den v přítomnosti E. Beneše na Pražském hradě přijala mnichovský diktát, což znamenalo podstoupení rozsáhlého území tzv. Sudet Německu (města jako Mělník, Plzeň, Olomouc se staly pohraničními). Veškeré české obyvatelstvo muselo narychlo odejít ze svých domovů do vnitrozemí, armáda musela vyklidit pracně budované obrané pásmo. První republika zanikla.

 

účastníci mnichovské konference v roce 1938

 

1. října

Čs. vláda ustoupila polskému ultimátu a odstoupila značnou část Těšínska.

 

1. října

Německá armáda vstoupila na území bývalého čs. pohraničí.

 

5. října

prezident E. Beneš abdikoval a 22. října odletěl do Anglie.

 

7. října

Byla vytvořena první slovenská autonomní vláda v čele s J. Tisem.

 

19. listopadu

Národní shromáždění přijalo Ústavní zákony o autonomii Slovenské krajiny a aut. tzv. Podkarpatské Rusi. Oficiální název státu zněl Česko-Slovensko.

 

2. listopadu

Po vídeňské arbitráži muselo už tolik okleštěné Československo podstoupit Maďarsku značnou část jižního Slovenska.

 

30. listopadu

Novým prezidentem druhé republiky se stal Emil Hácha.

 

1. prosince

Jmenována nová vláda v čele s R. Beranem. Na Slovensku byla současně jmenována druhá autonomní vláda s J. Tisem v čele a také vláda Podkarpatské Rusi byla reorganizována (předsedou A.Vološin).

 

1939

 

1. března

Byla v druhé republice zrušena branná povinnost; 28. února byla provedena demobilizace armády.

 

9. března

Začal na Slovensku vyhlášením stanného práva vojenský zásah gen. B. Homoly proti slovenským separatistům, který vedl k sesazení Tisovy vlády Háchou a vyhlášení vojenské diktatury. Do čela slov. vlády se dostal velitel Hlinkových gard K. Sidor.

 

12. března

V den tzv. německých „hrdinů“ napadli němečtí ordnéři na Jihlavsku, Brněnsku, Olomoucku a Ostravsku českou policii a několik mužů zranili.

 

13. března

V Berlíně jednal Tiso a Ďurčanský s Hitlerem. Hitler trval na okamžitém odtržení Slovenska a hrozil, že v případě nesouhlasu  přenechá celé území Slovenska Maďarsku (Sidor již dříve odmítl vyhlásit samostatnost Slovenska).

 

14. března

Slovenský sněm vyhlásil v Bratislavě nezávislý a samostatný Slovenský stát.J. Tiso jedná s A. Hitlerem

 

Prezident Hácha s ministrem zahr. Chvalkovským, odcestovali do Berlína, kde jim Hitler o jedné hodině po půlnoci oznámil svůj záměr okupovat zbytek republiky. V případě nesouhlasu hrozil zničením Prahy leteckým bombardováním. Brutálnímu nátlaku Hácha podlehl (taktéž i vláda v Praze).

 

15. března

Německá armáda v časných hodinách okupovala zbytek republiky. Na odpor se postavili jen vojáci 3. praporu 8. slezského pluku v Místku.

 

16. března

Vydal Hitler z Pražského hradu výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Protektorát se stal součástí Třetí říše reprezentován protektorátní vládou s výrazně omezenými pravomocemi. Začalo šestileté temné období hitlerovské okupace a represí.

 

18. března

Hitler jmenoval říšským protektorem v Čechách a na Moravě K. von Neuratha a jeho zástupcem ve funkci st. sekretáře K.H. Franka.

 

21. března bylo E. Háchou (protektorátní president) rozpuštěno Národní shromáždění.

 

květen.

Na území Protektorátu Čechy a Moravy bylo vytvořeno tzv. Vládní vojsko z bývalých profesionálních příslušníků z bývalé prvorepublikové armády. Jednotka měla kolem 7 000 mužů, kteří byli vyzbrojeni jen lehkými pěchotními zbraněmi. Vládní vojsko vykonávalo strážní službu a úkoly techn. rázu.

 

 

zpět