Do nitra „Třetí říše“

 

1944

 

- 14. ledna Leningradský a Volchovský front v součinnosti s Baltským loďstvem zahájily operaci, která měla za cíl definitivní porážku německých jednotek v prostoru Leningradu a Novgorodu. 21.1. byly německé síly zcela rozdrceny. Boje pokračovaly až do 27. ledna, v tento den čestná salva 324 děl v Moskvě oznámila definitivní konec blokády Leningradu. Při jeho obraně a na následky válečných útrap, hladu a mrazu zemřelo 830 tisíc civilních obyvatel.

 

- 22. ledna se spojenecký VI. sbor vedený amer. gen. Johnem Lucasem vylodil za německou obranou linií u italského města Anzia. Cílem operace bylo zvrátit nepříznivou situaci vojsk, kterým se stále nedařilo prolomit houževnatou německou obranu (Gustavova linie) z jihu.  Přestože se výsadek  nesetkal s téměř žádným odporem a cesta na Řím byla volná gen. Lucas postupoval velice váhavě a opatrně což výrazně napomohlo německé obraně a později i nepříznivě ovlivnilo celkovou situaci u Anzia. 

 

- 24. ledna se amer. 34. divizi povedlo zajistit předmostí řeky Rapido, které umožnilo  překročení řeky obrněným jednotkám. 4. 2.  postoupily spojenecké jednotky až k okraji Monte Cassina, kde byli zastaveny protiútoky německé armády. Boje v této oblasti vyvrcholily krvavým střetem o klášter na vrcholku Monte Cassina, který dokázala udržet německá 1. para divize až do poloviny května!

 

- 5. února amer. vojska obsadila Marshallovi ostrovy v Tichomoří.

 

- 16. února zaútočilo deset německých divizí za silné dělostřelecké podpory na spojenecké předmostí u Anzia.

Přes počáteční úspěch byl tento pokus o likvidaci předmostí zmařen silným nasazením spojeneckých leteckých sil z celé Itálie. 19.2. se německé jednotky stáhly.

 

- 17. února sovětská vojska dokončila obklíčení a následně přistoupila k likvidaci 10 německých divizí v oblasti Korsuň-Ševčenkovskij.

 

- 19. března Německo obsadilo horthyovské Maďarsko.

 

- 24. března Německo obsadilo Rumunsko.

 

- 8. dubna vojska 1. ukrajinského frontu překročila hranice okupovaného Československa a Rumunska. Válečné operace byly přeneseny mimo území SSSR.

 

- 9. května sovětská vojska osvobodily Sevastopol.

 

- 6. června (tento den nese označení  „D-day“) se vojska Britského společenství a Spojených států amerických úspěšně vylodila na pobřeží Normandie ve Francii (operace Overlord). Invaze začala hromadným seskokem dvou amerických (101. a 82) a jedné britské (6.) výsadkové divize. Spojenci se vylodili za mohutné podpory letectva a námořních sil v pěti sektorech (Word, Juno, Gold, Omany, Utah). Největší ztráty utrpěla při vylodění 1. pěší divize v sektoru Omaha.Touto největší obojživelnou operací všech dob byla otevřena tolik očekávaná druhá fronta.  Jedinou výraznou akcí německých sil byl protiútok 21. tankové divize, který směřoval mezi vyloďovací sektory Juno a Word.  Do konce dne se podařilo prolomit obranu (pásmo pevností tzv. Atlantického valu) a postoupit z pláží, prvním osvobozeným městem na západní frontě bylo francouzské město Carentan. Vrchním velitelem  angloamerických vojsk byl Dwight Eisenhower (od invaze až do konce války). V následujících dnech byl postup britských jednotek na Caen značně komplikován silnými protiútoky německé 2. tankové divize „Das Reich“. 29.VI. se americkému VII. sboru po těžkých bojích vzdala německá posádka v přístavu Cherbourg.

 

- 13. června první německé rakety V-1 dopadly na území Velké Británie.

 

- 23. června vojska 1. pobaltského a tří běloruských frontů zahájila jednu z největších operací 2. světové války (operace Bagration). Cílem tohoto masivního útoku bylo zničení německé skupiny armád „Střed“ a vyhnání okupantů z Běloruska. Na straně útočící Rudé armády stálo 1,2 milionu vojáků, převaha v tancích a letectvu byla 4:1. Po prolomení německé obrany mezi řekami Západní Dvina a Pripeť obklíčila Rudá armáda v prostoru Vitebska a Bobrujska početné uskupení německých vojsk. 3.VII. vojska 3. bělorus. frontu  osvobodila hlavní město Běloruské části SSSR Minsk. Současně Rudá armáda dokončila  obklíčení hlavních sil německé armád. skup. „Střed“.

 

- 20.  července byl proveden neúspěšný atentát na A. Hitlera. Bombu ve vůdcově velitelství v Rastenburgu ve vých. Prusku umístil hrabě Stauffenberg. Spiknutí části německé generality bylo rychle zlikvidováno. Maršál E. Rommel zapletený do přípravy atentátu byl donucen spáchat sebevraždu.

 

-25. července zahájili spojenci operaci „Cobra“ jejímž cílem bylo otevření cesty z Normandie do nitra Francie. Po silném bombardování se amer. VII. sboru podařilo prolomit obranu mezi Marigny a St. Gilles. Během pěti dnů bylo dobyto město Avranches.

 

- 1. srpna propuklo povstání ve Varšavě. Proti 38 tis. bojovníkům polské podzemní armády (Armija Krajowa) stálo přibližně stejný počet německých vojáků rozmístěných ve Varšavě a okolí. Cílem povstání byla snaha polské exilové vlády v Londýně osvobodit Varšavu dříve než do hl. města vstoupí Rudá armáda. Ta do bojů nakonec nezasáhla a povstání ve Varšavě bylo německou armádou do dvou měsíců krvavě potlačeno. Celkem zahynulo 150 000 polských povstalců.

 

- 15. srpna se spojenecké jednotky (amer. VI. sbor a franc. II. sbor) za podpory výsadkářů vylodily v jižní Francii v operaci „Anvil“.

 

- 25. srpna francouzská vojska vstoupila do Paříže, již od 19.VIII. probíhalo v Paříži povstání.

 

- 29. srpna vypuklo na Slovensku povstání povstání (SNP), centrem se stala Banská Bystrica. Organizačně je připravila Slovenská národní rada spolu se svým vojenským ústředím (podplukovník J. Golian). K povstání se připojily nejen partyzánské oddíly (cca 20 tisíc mužů), ale proběhla i mobilizace slovenské armády (v závěru až 60 tisíc vojáků). Slovenská národní rada převzala jménem československé vlády veškerou moc na Slovensku. Nástup německých elitních jednotek a pomalá sovětská vojenská pomoc (karpatsko-dukelská operace) znamenala postupné zmenšování povstaleckého území (původně až 15 tisíc km2). 8. XI. německé velení vydalo správu o definitivní likvidaci povstání.

 

- 8. září byla vojsky 38. armády gen. Moskalenka zahájena karpatsko-dukelská operace jako součást východokarpatské útočné operace 1. a 4. ukr. frontu (v sestavě 38. armády bojoval na „Dukle“ i 1. čs. arm. sbor).

 8. IX . 3. ukr. front překročil rumunsko-bulharské hranice. 12.IX.  Rumunsko podepsalo v Moskvě se zástupci spojenců příměří a aktivně se zapojilo do boje proti Německu. 28.IX. podepsáno příměří mezi spojenci a Bulharskem.

 

-3. záři spojenci osvobodili Brusel, 4.IX. Antverpy a 10. IX. Luxemburg.

 

- 17. září byla spojenci zahájena ambiciózní operace „Market-Garden“. Cílem plánu za kterým stál brit. maršál B. Montgomery bylo vzdušnými výsadky zajistit důležité přechody řek v jižním Holandsku a tím otevřít cestu do Německa. Britská 1. výsadková div. přistála u Arnhemu, americká 101. výsad. div. u Eidhovenu a americká 82. výsad. div. poblíž Grave u Nijmegu. Výsadkáři sice mosty obsadili, ale německou přesilou byli rychle obklíčeni a postupně likvidováni.

 

- 2. října 1. americká armáda prorazila Siegfridovu linii mezi Cáchami a Geilenkirchenem. 21. X. dobyty Cáchy.

 

- 6. října sovětské jednotky 38. armády společně s 1. čs. armádním sborem překročily u Dukelského průsmyku hranice předmnichovského Československa.

 

- 20. října jednotky 3. ukr. frontu a jugoslávské národně osvobozenecké armády vstoupily do Bělehradu.

 

- 21. října se odehrála v zálivu Leyte u Filipín velká námořní bitva mezi americkým námořnictvem a Japonci. Ti zde poprvé hromadně nasadili sebevražedné letce „kamaikaze“. 23.X. začala druhá velká bitva u Filipín.

 

- 23. října vojska 3. běloruského frontu prorazila obranu nepřítele a vstoupila na území Východního Pruska. V tento den poprvé noha vojáka Rudé armády vstoupila na území Třetí říše.

 

- 11. listopadu kapitulací obklíčených německých vojsk v kapse Šeldy znamenalo osvobození celé Belgie.

 

- 8. prosince jednotky 2. ukr. frontu prolomila obranu v prostoru Budapešti, pronikly k Dunaji a odřízly ústupové cesty IX. SS horskému sboru a maď. I. arm. sboru.

 

- 16. prosince něm. skup. armád B (marš. Model) složená z 6. SS tank. armády, 5. tank. armády a 7. armády  zahájila mohutnou útočnou operaci v Ardenách (operace „Wacht am Rhein“) přes postavení amerického VIII. sboru. Cílem operace bylo dosáhnout řeky Másy a dobýt Antverpy, tím by došlo k rozdělení spojeneckých vojsk na dvě izolované části. Z počátku se německý útok krytý nízkou oblačností a mlhou vyvíjel podle plánu. Tankové úderné jednotky rychle prolomily řídce osazenou a dokonale překvapenou obranu složenou převážně z nováčků. Němci nasadili do operace i diverzní komanda navlečené do amerických uniforem s cílem vyvolávat chaos na křižovatkách a u mostů. Přes prvopočáteční úspěchy se němcům nepodařilo dobýt klíčové dopravní uzly St. Vith a Bastogne nutné pro další rychlý postup jenž byl klíčem k uskutečnění celé operace.

 

- 26. prosince jednotky americké 3. armády pronikly k obklíčeným obráncům Bastogne.

 

 

1945

 

- 3. ledna  byl odražen poslední německý útok na Bastogne v Ardenách, amer.  1. armáda přešla do protiútoku v prostoru Houffalize (severní část výběžku). Na jižní straně výběžku útočila amer. 3. armáda. Do 16.I. byly německé síly v Ardenách za mohutné podpory letectva definitivně poraženy.

 

- 12.-15. ledna Rudá armáda zahájila mohutnou ofenzívu (Viselsko-oderská operace). Vojska 1. ukr. frontu (Koněv) nastoupila ze sandoměřského předmostí proti pozicím něm. 4. tank. armádě a hl. silám 17. armády, vojska 2. a 3. bělorus. frontu (Rokossovskij, Černikov) útočila ve Východním Prusku, jednotky 1. bělorus. frontu (Žukov) postupovaly směrem Varšava-Poznaň a 4. ukr. front útočil ve směru Krakov. Operace se zúčastnilo něco přes 2 miliony sovětských vojáků.

 

- 17. ledna byla vojáky 1. bělorus. frontu společně polskou armádou osvobozena Varšava. 19. I. osvobozen Krakov vojáky 1. ukr. frontu. 20. I. osvobozen Prešov a Košice vojsky 4. ukr. frontu. 17. I. Rudá armáda osvobozuje Osvětim (v tomto koncentračním táboře bylo nacisty zavražděno celkem 2 500 000 lidí převážně židů).

 

- 18. ledna německý IV. tank. sbor zahájil útok s cílem vyprostit obklíčenou Budapešť. I přes silnou obranu se německé jednotky probily do vzdálenosti pouhých 24 km od města. 25. ledna byl útok zastaven a o dva dny později byl tankový sbor mohutnými protiútoky Rudé armády odražen.

13. II. vojska 2. ukr. frontu dobyla Budapešť.

 

- 26. ledna sovětská vojska překročila Odru. Poté začalo budování silných předmostí na Odře z kterých poté v dubnu 45 vzešel závěrečný útok Rudé armády. 29.-31. I. sovětské jednotky vnikly do Pomořan a Braniborska.

 

- 4. února se představitelé tří velmocí (SSSR, USA, Velká Británie) sešly na konferenci v Jaltě  (poloostrov Krym). Spojenci se usnesli na těchto bodech: porážka Německa; okupace Německa a jeho kontrola; konference Spojených národů, Německé reparace; deklarace o osvobozené Evropě; hranice Polska atd.

 

- 8. února anglo-americko-kanadské jednotky zahájily ofenzívu s cílem překročit Rýn ve středu fronty na západě. 12. II. dosáhly Kleve a zachytily se na západním břehu Rýna.

 

- 13. února Spojenci provedli těžký nálet na Drážďany. Během 4 měsíců roku 1945 svrhla angloamerická letadla  na Německo 471 000 tun leteckých pum.

 

- 23. února amer. 1. a 9. armáda zahájily ofenzívu směrem k Rýnu a Düsseldorfu. 7. III. amer. vojska překročila Rýn po nezničeném mostě u Remagenu.

 

- 15. března spojenecké jednotky nastoupily do útoku s cílem dosáhnout Rýna v úseku jižně od Koblenzu. 23. III. britské oddíly překročily Rýn u Wesselu, americké u Oppenheimu.

 

- 16.  března vojska 2. a 3. ukr. frontu zahájila ofenzívu ve směru na Vídeň. 30. III. vstup Rudé armády do Rakouska. Vídeň dobyta 13. IV.

 

- 1. dubna spojenecká vojska (1. a 2. amer. armáda) dokončila obklíčení jednotek německé skup. armád „B“ v Porůří. 18. IV. německé velení kapitulovalo.

 

- 4. dubna vojáci 2. ukr. frontu osvobodili Bratislavu. Německé jednotky definitivně vytlačeny z Maďarska.

26. IV. osvobozeno Brno.

 

- 16. dubna začala Berlínská operace. Cílem této gigantické operace bylo definitivní zničení německé armády, dobytí Berlína a postup k Labi. Vojska 1. bělorus. frontu vedla úder z kostřínského předmostí přímo na hl. město Německa,  1. ukr. front útočil z prostoru Triebel směrem na Spremberg a Belzig s cílem zničit nepřítele jižně od Berlína. 2. bělorus. front vedl hlavní úder severně od Berlína, s cílem zajistit postup 1. bělorus. a 2. ukr. frontu. Celkem bylo v této operaci nasazeno na 2,5 milionu vojáků, 41 tisíc děl a minometů, 6250 tanků a sam. děl, 7 500 letadel. Proti tomuto uskupení stála německá skupina armád „Visla“ (3. tank. arm., 9. arm.), skupina armád „Střed“ (4. tank. arm. 17. arm.), jednotky Volksturm a zálohy osmi divizí; celkem 1 milion vojáků, 10 tisíc děl a minometů, 1500 tanků a útočných děl a 3300 letadel. 21. IV. Rudá armáda dosáhla okraje Berlína, musela přitom překonat tři německá obraná postavení, z nichž každé sestávalo ze dvou či linií bránících jednotek.

 

- 16. dubna americká vojska obsadila Norimberk, 22. IV. Francouzi obsadili Stuttgart, 29.IV. Američané vstoupili do Mnichova.

 

- 25. dubna setkání sovětských a amerických vojsk na Labi u Torgau.

 

- 25. dubna bylo dokončeno obklíčení Berlína a 26. IV. začal závěrečný útok na město. Za jeden den bylo území pevnosti  „Berlín“ zredukováno na ovál měřící od východu na západ 16 km a široký 5 km.

 

- 1. dubna se Američané vylodili na Okinawě. Těžké boje zde trvaly až do 21. VI.

 

- 12. dubna zemřel americký president F. D. Roosevelt. Jeho nástupcem se stal vicepresident H. Truman.

 

- 30. dubna Hitler spáchal sebevraždu v prostorách bunkru Říšského kancléřství. Gardoví vojáci Jegorov a Kantarija vztyčili rudý prapor nad Reichstagem (Říšský sněm).

 

- 2. května Rudá armáda dokončila dobytí Berlína.

 

- 4. května se americké jednotky z jižního Německa a Itálie setkali na Brenneru.

 

- 5. vypuklo v Praze ozbrojené povstání; boje začaly zápasem o rozhlas. Česká národní rada vydala odpoledne provolání o převzetí vládní a výkonné moci v českých zemích. V noci na 6. května vyrostlo v ulicích na 1600 barikád. 7. V. probíhali v Praze těžké boje mezi povstalci a vojáky německé skup. armád „Střed“. Na stranu povstalců se přidali jednotky „Vlasovců“. 8. V. byla dojednána dohoda o odchodu něm. vojsk z Prahy.

 

- 7. května v 2, 40 hod. v hlavním stanu gen. Eisenhowera v Remeši podepsal zástupce německých ozbrojených sil gen. A. Jodl  bezpodmínečnou kapitulaci. Ta měla vstoupit v platnost o půlnoci 8. května.

 

- 9. května časně ráno pronikly předsunuté jednotky 1. ukrajinského frontu maršála I. S. Koněva ze severu a severozápadu do Prahy a likvidovaly poslední ohniska německého odporu. Válka v Evropě skončila!!!

 

- 17. července se v Postupimském zámku sešli představitelé vlád SSSR, USA a V. Británie. Jednání skončilo podepsáním Protokolu o jednání berlínské konference.  Hlavními body protokolu bylo poválečné uspořádání  Německa (demokratizace, denacifikace, demilitarizace, dekartelizace), válečné reparace, odsun němců z evropských států atd.

 

- 6. srpna Američané svrhli atomovou bombu na Hirošimu, o dva dny později i na Nagasaki.

 

8. srpna SSSR vyhlásilo Japonsku válku, 9. VIII: zahájil Sovětský svaz válečné operace proti kvantunské armádě v Mandžusku. 22. VIII. byla rozdrcena její hlavní část a 22. VIII. sověti dobyli Port Artur. 1. IX. obsadila Rudá armáda Kurilské ostrovy.

 

- 2. září podepsali japonští zmocněnci císaře Hirohita na palubě americké válečné lodi Missouri v tokijském zálivu kapitulaci. Do 24. října byla japonská vojska odzbrojena; II. světová válka definitivně skončila.

 

- 20. listopadu začal v Norimberku mezinárodní proces s 22 hlavními německými válečnými zločinci. Mezinárodní soudní tribunal zasedal až do 1. října 1946 a skončil řadou trestů smrti (mezi popravenými byl např. i bývalý něm. maršál H. Göring). Nacistická strana a jednotky SS byli označeny jako zločinné organizace.

 

 

Zpracoval zerkam 2006

 

 

 

 

ESpojenci na postupu 1943

 

 
     
 

zpět