Karta se obrací

 

1942

 

- 1. ledna je podepsána 26 státy Washingtonská deklarace (rozšíření koalice kolem „Velké trojky“), která signatáře zavazuje k vojenské a hospodářské mobilizaci proti fašismu a vylučuje uzavření separátního míru. Do konce války podepsalo tuto smlouvu 50 států.

 

- 5. ledna nařizuje Stalin Všeobecný útok Rudé armády ve čtyřech směrech – Leningrad, Moskva, Ukrajina a Krym. Přes počáteční úspěchy rudoarmějců se německá obrana zkonsolidovala a taktikou  vytváření „ježků“ (opevněné body obrany) značně zpomalila postup.

 

- 21. ledna zahájila Afrika Korps a italské jednotky útočné operace z prostoru El Agheily v severní Africe (2. pouštní ofenzíva). Útok vojsk Osy zastihl brit. 8. armádu naprosto nepřipravenou, již  29.1. je dobyto Benghází.

 

- 25. ledna se Japonci vylodili na Nové Guinei.

 

- 27. února začíná námořní bitva v Jávském moři (Tichomoří) mezi japonskými námořními silami a Spojeneckým loďstvem (V.Británie, USA, Austrálie). Spojenci utrpěli porážku (ztratili 5 křižníků a 5 torpédoborců) a Japonci se o den později úspěšně vylodili na Jávě.

 

- 15. února Japonci poté co přešli „neprostupnou“ malajskou džungli dobyli významný  britský přístav Singapur.

 

- 5. května poblíž Šalamounových ostrovů začala námořní bitva v Korálovém moři (Tichomoří). Japonský pokus o vylodění u Port Moresby (N.Guinea) byl zmařen. V tomto prvním střetnutí letadlových lodí Japonci ztratili letadl. loď Shokaku a těžce poškodili americkou letadl. loď Lexington.

 

- 12. května začala v prostoru severně a jižně od Charkova velká sovětská ofenzíva pod vedením gen. Timošenka.

Po 5 dnech německá armáda přešla do protiútoku a sovětské jednotky musely ustoupit přičemž utrpěly značné ztráty. V květnu německé jednotky po tvrdých bojích dobyly poloostrov Kerč. Sevastopol padl až 3.7 1942.

 

- 26. května začala poslední ofenzíva vojsk Osy v severní Africe (operace „Theseus“). Operace začala německým útokem na obranou linii u Gazaly (Libye). Italské jednotky zaútočily na Bir Hacheim. 21.6. je dobyt Tobruk a 30.6. africká panzerarmee proniká hluboko do Egypta k El Alameinu.

 

- 27. května je v Praze spáchán atentát na zastupujícího protektora R. Heydricha čs. výsadkáři Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem (členové skupiny „Anthropoid“ vyslané z Velké Británie). 4.6. Heydrich podlehl zraněním. Je vyhlášeno stanné právo, stovky lidí jsou popravovány bez rozsudků. 10. 6. nacisté vyhladili a vypálili středočeskou obec Lidice a 24.6. obec Ležáky.

 

 

- 3 až 6. června probíhá rozhodující námořní střetnutí mezi americkými (admirál Nimitz) a japonskými (admirál Jamamoto) námořními svazy u atolu Midway v Tichomoří.  Japonským záměrem bylo vylodění a obsazení ostrova Midway (nacházela se zde americká letecká základna), které mělo krýt silné uskupení letadlových a bitevních lodí a zničení amerických námořních sil v Tichomoří. V následujícím střetnutí letadla startující z amerických letadlových lodí Enterprise, Hornet a Yorktown potopila 4 japonské letadlové lodě Kaga, Akagi, Sorju a Hirju. Američané ztratili letadlovou loď Yorktown. Japonci museli po takové ztrátě ustoupit, k vylodění nedošlo. Bitva u Midway definitivně zastavila japonskou agresi a znamenala obrat ve válce v Tichomoří.

 

 

- 28. června v 2.15 hod. zahajují Němci velkou letní ofenzívu na východní frontě. Po neúspěchu pod Moskvou se hlavní velení rozhodlo vést ofenzívu jižním směrem (zásoby ropy na Kavkaze). Skupina armád Jih zaútočila z prostoru Kurska na Voroněž (ta padla o 4 dny později). Poté se ofenzíva stočila jižněji. Skupina armád „A“ měla dosáhnout Kavkazu a skupina armád „B“ měla zajistit levé křídlo skup. armád „A“ a dobýt Stalingrad.

23.7. skup. arm. A dobyla Rostov na Donu a začala postupovat na Kavkaz. Souběžně začala postupovat na Stalingrad skup. arm. B.

Pro nekompetentní zásahy A.Hitlera (střídavé přesuny 4.tank a 11. armády mezi skup. arm. A a B) a protiútoky sovětských vojsk, byl postup oběma směry značně zpomalen. Skupina armád A., která měla přejít Kavkaz a obsadit Baku byla již zastavena v předhůří západního Kavkazu a v jeho střední části v oblasti Mozdoku. Koncem srpna 45 km před Stalingradem narazila skupina armád B. na rozhořčený odpor sovětských sil.

 

- 22. července odjíždějí z varšavského ghetta první transporty do vyhlazovacích táborů Belzec a Treblinka.

 

- 7. srpna se 1. amer. divize námořní pěchoty vylodila na ostrově Gualdacanal  (souostroví Šalamoun. ostrovů v Tichomoří) a obsadila z části dokončené letiště, které později bylo přejmenováno na Hendersonovo. Během několika dalších měsíců se japonské jednotky mnohokrát snažily vytlačit z tohoto ostrova špatně zásobované a těžce zkoušené americké vojáky námořní pěchoty - 13. 9. v bitvě o „Krvavý hřeben“ se pokusilo 6000 jap. vojáků obklíčit Hendersonovo letiště. Boje trvali až do konce ledna r. 1943, kdy americké jednotky o síle 50 tis. mužů dobyly silně opevněné japonské pozice. Japonská vojska byla posléze evakuována z tohoto ostrova.

 

 9. srpna došlo u ostrova Savo k noční námořní bitvě mezi japonskou křižníkovou eskadrou a pěti americkými a australskými křižníky. Japonci 4 křižníky potopili a jeden těžce poškodili. Důsledkem bitvy bylo stažení amerických transportních lodí, které zásobovali americkou pěchotu na Gualdacanalu. 22. 8. v prostoru Východních Šalamounových ostrovů zaútočil Svaz tří letadlových lodí pod velením admir. F. Fletchera  na japonský konvoj směřující ke Gualdacanalu. Japonci ztratili leh. letadl. loď a torpedoborec. Amer. letadl. loď Enterprise byla poškozena.

 

 

- 19. srpna 5000 kanadských a 1000 britských vojáků zaútočilo z moře na fr. přístav Dieppe. I když tento „průzkum bojem“ byl zdrojem velice cenných informací pro plánované vylodění znamenal pro útočící spojence katastrofu (skoro 4000 vojáků bylo zabito nebo zajato).

 

- 13. září brzy ráno zahájily německé jednotky (6. a 4. tank. arm. pod velením gen. Pauluse) útok na město Stalingrad. Ten byl hájen 62. a 64. armádou. Během dvou měsíců po velice tvrdých pouličních střetech (krvavé boje v úseku Mamajovy mohyly, traktorového závodu), němci obsadili většinu města. Sovětští vojáci drželi už jen úzký pás pravého břehu Volhy. Německé vrchní velení již veřejně oznamovalo dobytí Stalinova města.

 

- 23. října po silné dělostřelecké přípravě a rozsáhlých odminovacích akcí, přechází britská 8. armáda (velitel gen. B. Montgomery) u El Alamein do protiútoku. Erwin Rommel se urychleně vrací ze svého ozdravného pobytu v Německu. 3.11. se však pro silný tlak spojenců a tenčících zásob rozhoduje k všeobecnému ústupu.

Od 4.11. pronásleduje britská 8. armáda Rommelovy jednotky a tlačí je přes Tobruk (ten je dobyt 13.11.),  Benghází až k al Agheile.

 

- 8. listopadu se angloamerická vojska vylodila ve Francouzské severní Africe (operace „Torch“). Do konce listopadu je obsazeno Maroko a Alžírsko. Fr. vichystická vojska přechází na stranu Spojenců. Afrika Korps je nyní ohrožena jak z východu britskou 8. armádou tak i ze západu postupujícími angloamerickými vojsky.

 

- 19. listopadu je u Stalingradu zahájen masivní protiútok Rudé armády. Plán operace „Uran“ zamýšlel vstřícnými útoky od severozápadu a jihu ve směru na Kalač a Sovětskij obklíčit a následně zničit hlavní uskupení německé armády v prostoru Stalingradu. První den operace tanky Jihozápadního frontu gen. Vatutina snadno prolomily obrané linie hájené rumunskou 3. armádou a následně postoupily o 25-35 km. Donský front pod velením gen. Rokossovského postupoval pomalu na jih k sev. okraji města. O den později prolomila německé pozice jižně od Stalingradu vojska vedená gen. Jeremenkem (Stalingradský front). Již 23.11. se spojily rychlé svazky Sev.záp. frontu a Stalingr. frontu v prostoru Kalače a obklíčily více jak 330 000 německých vojáků (6. arm. a část 4. tank. armády). Jelikož Rudá armáda neměla dostatek sil nemohla okamžitě přejít k likvidaci nepřátelského uskupení.

V této době zamýšlel gen. Paulus prorazit  ne zcela pevné obklíčení a stáhnout své divize od Stalingradu. Hitler však tuto možnost naprosto vyloučil (po jednání s Göringem, který se osobně zaručil, že bude 6. armádu zásobovat ze vzduchu) a prohlásil město Stalingrad pevností, která musí být hájena do posledního muže.

12. prosince zaútočily z prostoru Kotelnikovo vyprošťovací jednotky německého gen. Hotha směrem na Stalingrad. Jejím cílem bylo prolomit z vnějšku sovětské obklíčení Paulusovy armády. Po heroické obraně na čáře řeky Myškova (40 km od Stalingradu) byl tento postup zastaven. Osud 6. armády se začal naplňovat. I přes Göringovy sliby nedokázala Luftwaffe pokrývat ani minimální denní spotřebu 6. armády.

 

 

 

 

EBlitzkrieg 1939-1941

 

Spojenci na postupu 1943 F
 

zpět