Zprávy a vzpomínky na první setkání čs. tankistů se zbraněmi Panzerschreck a Panzerfaust na Dukelském bojišti

 


 

 

 

Polovina  září 1944 - prvním čs. tankem, vyřazeným pomocí nové německé zbraně „Panzerfaust“ se stal T-34/76 "LIDICE", zasažený nedaleko osady Franków v prostoru "Krvavé kóty" 534. 22. září 1944 vedl npor. Tesařík útok šesti československých tanků T34 na Hyrowou horou.. Sklon úbočí dosahoval na "Hyrově" plných 30°, což byla pro tanky T-34 limitní hodnota, místy i více. Německá jednotka se ve svých zákopech bránila všemi dostupnými prostředky a pěšáky od tanků částečně odřízla. Zde na "Hyrově" se českoslovenští tankisté poprvé ve větší míře setkali s další nebezpečnou protitankovou zbraní německé pěchoty – Panzerschreckem. Nejdříve jím byl zasažen tank s osádkou čet. Ivana Timši. Z osádky padl nabíječ, ostatní členové osádky dokázali přes zranění svůj stroj opustit. Při další zteči zasáhl Panzerschreck či Panzerfaust vozidlo ppor. Lumíra Pisarského. Stroj sice po zásahu nevzplanul, ale řidič byl zabit a nikým neovládaný tank se zřítil z úbočí do strže, kde se zastavil o stromy. Z téčka přežil pouze jeho zraněný velitel. Tankisté a doprovázející pěchota nehledě na tyto ztráty dokázali vyčistit několik zákopů a pomalu postupovat dále k vrcholu. Řidiči-mechanici měli zařazeny nejnižší rychlostní stupně, motory pracovaly na plný výkon a tanky, doprovázené hrstkou vojáků, se namáhavě plazily po úbočí vzhůru. Hlavní síly pěchoty se nacházely ještě daleko vzadu. Stroj npor. Tesaříka se jako první dostal těsně pod vrchol a jeho velitel ničil palbou z kanónu i kulometu, skloněných do maximální deprese, zbývající nepřátelské pozice. Přesto došlo k tragické situaci, na niž samotný Tesařík po válce vzpomínal takto: "Do zákopů přímou palbou střílet nemohu a tak biji kartáčovými granáty do sosen nad zákopy a střepiny vykonávají své dílo. Fašističtí vojáci mně svými ručními zbraněmi ublížit nemohou. Zůstávám na místě a posílám si pro jistotu pro další střelivo. Snad jsem byl tam nahoře na kótě hodinu, snad dvě, v boji člověku ubíhá pojem času. Ale najednou se v hluchém prostoru mých zbraní objeví rozšklebená tvář fašistického granátníka. Vystřelit jsem nemohl, nezasáhl bych. Fašista, vědom si své vlastní síly a mé bezmocnosti, vítězoslavně zpitvořil svůj obličej. Jako dnes ho vidím před sebou, vpředu mu chyběly dvPanzerschrecka zuby, v ruce měl jakousi neznámou ruční zbraň žluté barvy, s kterou proti mému tanku zamířil."Na ty chvíle nikdy v životě nezapomenu. Tu zpropadenou tvář bych poznal mezi tisíci. Za fašistickým granátníkem se náhle objevil ohnivý plamen. Tankem to rázem strašlivě otřáslo. Prudký náraz celou osádku takřka ochromil, stroj začal hořet a sjíždět dolů po prudkém svahu. Nevěděli jsme, co se to s námi stalo. Cítím prudké bolesti, krev, kolem mne všechno hoří..." Tesařík stačil z planoucího "téčka", které se rozjelo ze svahu dolů, vyskočit. Tank se zastavil až o stromy ve strži. V jeho útrobách zahynuli spodní střelec svob. Štefan Zvarik a nabíječ voj. Michal Varga. Z osádky kromě velitele přežil s těžkým zraněním řidič voj. Václav Novický. Zraněného velitele praporu, zasaženého střepinami a kousky žhavého kovu do obličeje, z bojiště evakuovala osádka tanku des. Mikuláše Končického, která poskytla Tesaříkovi ihned první pomoc. Přes okamžitý přesun na brigádní ošetřovnu a následnou operaci v sovětské nemocnici, kam byl přepraven sanitním letounem, se jeho levé oko nepodařilo zachránit. Ke svému praporu se Richard Tesařík vrátil až po dvou měsících, 26. listopadu 1944.Z dobového dokumentu "Hlášení o bojové činnosti čs. tankové brigády od 1. 9. 44 do 3. 10. 44" vypracovaný velitelem brigády škpt. Vladimírem Jankem a náčelníkem štábu brigády škpt. Ladislavem Perlem:"..Poprvé jsme se v bojích střetli s novou německou protitankovou zbraní pro boj zblízka - Offen Rohr (méně častý název pro Panzerschreck) 88mm protitanková puška. Touto zbraní bylo nám vyřazeno z boje 5 středních tanků, z nichž tři na hoře 694. Zbraň sama vzata jako trofej na hoře Gyrova 694, náboje do ní na průsmyku Dukla (pozn. dobový pravopis). Při kolmém dopadu na pancíř propaluje mina trychtýř do hloubky asi 8 cm, průměr vrchní části trychtýře asi 6 cm. Rozstřikem kapek hořícího termitu se vypalují v pancíři důlky v hloubce 0,5 až 2 cm, takže při dopadu na hlaveň bývá plášť zcela neb částečné propálen...“ - Uvedené ruční protitankové zbraně byly tankům velmi nebezpečné. V nepřehledném terénu nebo při boji ve městě a bez podpory vlastní pěchoty, to byly zbraně pro tanky přímo smrtelné. Jejich masivní nasazení koncem války způsobilo útočícím spojeneckým vojskům značné ztráty.

 

Pozn. informace čerpány z dobové a odborné literatury a z čs. rozhlasu, zpracoval Klub přátel čs. opevnění v Roudnici n.L.

 

 

zpět